Podporují nás

Na podporu našeho projektu autonomního kulturního centra v prostorách bývalých Zimních lázní v brněnských Zábrdovicích se vyjádřilo množství osobností a organizací. Díky všem!

Chcete-li se s podporou přidat i Vy, kontaktujte nás, prosím. Seznam bude průběžně doplňován.

Hana LibrovaOživení bývalého lázeňského komplexu je idea, jejíž realizace by byla prospěšná pro kulturu Brna a specificky pro Židenice. Jako socioložka oceňuji, že by realizovaný projekt přivedl do této části města schopné mladé lidi a jejich smysluplné kulturní aktivity.

Hana Librová, zakladatelka Katedry environmentálních studií brněnské FSS, laureátka Ceny města Brna

Pavel PospechV Brně i v dalších městech sledujeme v posledních letech diskusi o tom, jak oživit centra zpravidla vede o to, zda upřednostnit automobilovou dopravu nebo centrum více otevřít chodcům a cyklistům. Zapomínáme přitom na to, že centra měst především musí mít něco, čím své návštěvníky budou lákat – ať pěší, cyklisty nebo motorizované. Projekt Kulturou proti chátrání takovou možnost nabízí a už proto je třeba jej podpořit. Brnu se v posledních letech v této oblasti daří jenom střídavě – například vystěhování velké části studentů do předměstského kampusu je minimálně sporný krok. I proto je dobré mít projekty jako Kulturou proti chátrání. Stárnoucí a nevyužité budovy v centru města potřebují nové využití a nezávislá kultura je osvědčeným způsobem regenerace těchto míst. Nepřipusťme, aby se centrum Brna stalo místem, kam jezdíme, jenom když musíme. Dejme projektu Kulturou proti chátrání šanci. Vyplatí se to.

Pavel Pospěch, sociolog města, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Ivo MoznyProjekt kulturního a sociálního centra v tolik let už chátrajících lázních je chytrý a potřebný projekt. Nejde jen o to, že pomůže krásnou budovu ochránit před dalším chátráním po dobu potřebnou pro získání prostředků a přípravu její generální opravy, což bude velký, rozsáhlý a nákladný projekt. Pomůže už teď oživit tuto část Židenic a učiní ji přitažlivou pro slušné mladé lidi se zájmem o kulturu a aktivní využití volného času. Pro sousedství znamená celkové povznesení a další kultivaci okolí a nové zlepšení kvality života ve veřejném prostoru. Kulturní aktivity s sebou vždycky přinášejí i sociální zlepšení prostředí. Přeji projektu úspěch, zdar a podporu občanů!

Ivo Možný, sociolog, profesor Masarykovy univerzity, nositel Ceny města Brna

Hana FasurovaJsem pyšná na to, že Židenice mají na svém území tak cennou achitektonickou památku jako jsou Městské lázně, ale zároveň mě kdykoli, když kolem ní projdu či projedu tramvají, zamrazí: Proč Brno investuje miliony do jiných, méně smysluplných projektů, a budovu, jejíž jedinečnost je patrná na první pohled, nechá chátrat? Ideální využití by pro mě znamenalo návrat do první republiky, k historickým městským lázním, které fungují například v Budapešti. Mít ve své čtvrti znovuobnovené funcionalistické lázně, za kterými by dojížděly zástupy podobně jako na vilu Tugendhat!
Bohužel, na oživení a provozování městských lázní se zjevně peníze nenajdou, alespoň ne prozatím. Proč tedy prozatím nezapůjčit tuto budovu projektu, který má podobný cíl jako měly dříve městské lázně? Židenice nemají žádné kulturní centrum, návaznost na dění v centru je mizivá. Proč nedat možnost místním, aby historické budově dali nový smysl? Očista ducha namísto očisty těla. Pro všechny, kdo se chtějí zapojit. Udělat z městských lázní jedno z nesčetných umělých wellness, kterých je po Brně dostatek, není pro tuto budovu adekvátní využití. Takové se dá zbudovat kdekoli a navíc – kdo z investorů se bude chtít dát na vleklý a snad i předem prohraný zápas s památkáři? Proto podporuji záměr iniciativy Kulturou proti chátrání, které slibuje do městských lázní znovu zavést život. A to téměř okamžitě. Nikoli sociálně vyloučená individua, ale kulturu a možnost rozvíjení pro místní nadšence, maminky, skauty, zájemce o tanec či výtvarné umění. Tento záměr rozhodně budovu ani její pověst nepoškodí, právě naopak, na její stav upozorní a možná i díky ní se lázně jednou dočkají své úplné „rehabilitace“.

Hana Fasurová, překladatelka a novinářka na volné noze, obyvatelka Židenic

Židenice nie sú Žižkov. Lázne nie sú Klinika. Neziskovka Kulturou proti chátrání nie je kolektív Autonomní sociální centrum Klinika. A obete nie sú vinníci. Priala by som si, aby som mohla ísť na ďalší ročník festivalu naiff do Lázní. Rovnako sa budem tešiť pozývať priateľov na večeru k nám do Židenic ešte predtým ako tam zájdeme na výstavu, či koncert. Kultúrou proti chátrání vyjednáva s mestom už niekoľko rokov, aký objekt prevziať a mesto im ponúklo práve tento. Rozumiem, že to nie je žiadna výhra, snažiť sa niečo robiť v pamiatkovo chránenom objekte, a úplne by som rozumela ak by KPCH odmietli túto ponuku, ale som rada, že to neurobili.
Práve našej časti totiž chýba kultúrno-spoločenské centrum, za ktorým by sa oplatilo nasadnúť na šalinu, či prevetrať bicykel. Poďme sa baviť o Lázních vecne. Lázne sú chátrajúca budova, do ktorej nikto nechodí. Mesto ju môže nechať chátrať ešte pár desiatok rokov. Aspoň časť budovy Lázní sa však môže otvoriť a vytvoriť priestor pre nás a pre kultúru.

Miriam Kanioková, socioložka, obyvatelka Židenic

Dusan KratkyZamýšlená aktivita sdružení Kulturou proti chátrání je dle mého názoru obecně žádoucí a chvályhodná deklarovanou snahou po zřizování kulturně sociálních center využívajících chátrající budovy. Ačkoli jsem přesvědčen, že by budova lázní měla být v budoucnu využita pro lázeňskou a zdravotní péči, i za předpokladu všeobecné podpory města a městské části vede k takovému cíli dlouhá cesta. Než by byla revitalizace lázní projekčně, finančně a stavebně připravena, uplyne minimálně pět let. Po tu dobu by mohla být část objektu po menších stavebních úpravách využívána pro potřeby kulturně sociálního centra. Rovněž avizované aktivity studentů architektury, kteří by měli možnost seznámit se s problémy Židenic, by mohly pozitivně přispět do diskuze o řešení jednotlivých lokalit této městské části.

Dušan Krátký, představitel občanského sdružení Židenice pro občany

Židenice se v poslední době stávají čím dál lepším místem k životu. Setkávají se v nich nejen generace, ale i různé proudy myšlení, umění a vidění světa, které spolu aktivně komunikují. Tento projekt je jen dalším příkladem, jak z původně nepříliš atraktivní čtvrti budovat kulturní centrum, kde aktivity vycházejí zdola od lidí, kteří věří v pluralitu názorů a nenahraditelnou funkci umění ve veřejném prostoru.

Marie Doskočilová, obyvatelka Židenic, pedagožka

Karel HermanVyjadřuji podporu chystaného kulturního a vzdělávacího centra v chátrajících budovách Zábrdovických lázní na ulici Bubeníčkově v Brně. Využití rozpadávajících se budov Zábrdovických lázní na ulici Bubeníčkové, zbudované podle projektu jednoho z hlavních architektů brněnského funkcionalismu Bohuslava Fuchse, rozhodně PODPORUJI!
Využití jako divadelně galerijní prostor, které se sdružení „Kulturou proti chátrání“ snaží vytvořit, je záchranou jedinečných budov Zábrdovických lázní a přináší skvělé oživení této části Židenic.

Karel Heřman, hudebník, zpěvák skupiny Čankišou
http://www.cankisou.cz/

Pavel SterecPodporuji vznik sociálně-kulturního centra v nevyužité budově městských lázní.
V Brně je celá řada špičkových kulturních institucí, na první pohled by se tedy mohlo zdát, že není třeba usilovat o další. Jsem ale přesvědčen, že nově vznikající centrum je nebude v žádném ohledu dublovat, naopak nabídne to co státní, městské nebo komerční instituce ze své podstaty ani nabídnout nemohou. Brno tak potvrdí nejen to, že je kulturním centrem, ale také to, že si váží kulturní diverzity a umožňuje tím rozvoj společnosti směrem k větší toleranci.

Pavel Sterec, pedagog Fakulty výtvarného umění VUT v Brně
http://pavelsterec.org/

Vilem_RihacekV Židenicích přes deset let intenzívně pracuji s dětmi a mládeží. Vnímám, že společensko-kulturní centrum, jaké má v prostoru zimních lázní Zábrdovice vzniknout, chybí mladým lidem nejen v Židenicích, ale celém Brně. Věřím, že nebude problém prostory zalidnit a naplnit smysluplnými činnostmi.

Vilém Řiháček, vedoucí střediska židenických skautů (středisko Mafeking Brno)
http://www.skauti-zidenice.cz/

Velmi vítám možnost oživení budovy zimních lázní. V Židenicích žijeme 9 let a od té doby, co se nám tu narodily dvě děti, se můj život „scvrkl“ prakticky pouze na tuto lokalitu. Má to dvě veliké výhody. Mnohem lépe poznáte lidi, kteří s vámi místní životní prostor sdílí, a začnete si všímat věcí, kterým se dříve po cestě do a z práce vaše pozornost nedostávala. Vnímala jsem budovu lázní jako něco, co je snad lepší přehlédnout, aby člověka její současný stav nemrzel…aby v sobě nemusel zahájit nekonečnou úvahu na téma, jak je možné, že taková skvělá budova je dnes prakticky zničená. Proto mne nadchlo, že se našel někdo, kdo by jí chtěl vrátit život a zároveň tím přispěl k lepšímu společenskému klimatu v naší čtvrti. Upřímně se na to těším!

Táňa Klementová, obyvatelka Židenic

Podporujeme myšlenku kulturní infuze do chátrající budovy městských lázní.

Tomáš Doležal a Petr Čáslava, architekti
http://www.vizage.cz/

Jiri_HonzirekJako obyvatel Židenic velmi uvítám provoz sociálně-kulturního centra v objektu Městských lázní. Skutečnost, že by život do budovy vrátila občanská veřejnost, pokud tak v danou chvíli nemůže činit veřejná správa, považuji za přirozenou. Navíc se tím Židenice výrazně zviditelní. Vyhrají všichni.

Jiří Honzírek, divadelní režisér z Divadla Feste
http://www.divadlofeste.cz/

Postavit se na odpor podobnému projektu z důvodu, že se v oblasti nachází ubytovny pro sociálně slabé, je krásný příklad přístupu, kdy někdo nepochopil konečný potenciál takového projektu. Právě kulturní aktivity, workshopy a dílny jsou jedny z nejsilnějších nástrojů, které můžou v takové lokalitě pomoci všem zúčastněným. Nejen že to do dané lokality přitáhne umělecky a sociálně-poradensky založené lidi. Dá to i prostor místním aby se realizovali v tom, co je opravdu baví a naplňuje. Právě prostor pro rozvoj vlastního potenciálu je něco podobným lokalitám často chybí. Osobně projektu moc fandím a do budoucna se i rád do některých aktivit zapojím.

Jakub Chromý, student

Ivan PalackyRevitalizaci chátrajících prostor v majetku města, byť pro jiné účely než byly původně určeny, považuji obecně za chvályhodnou aktivitu. Kulturní centrum v bývalých lázních neznamená explicitně jejich nevratné poničení. Konzultace stavebních zásahů v památkové budově s odborníky beru jako samozřejmost.
Tohle místo může být dobré.

Ivan Palacký, hudebník a architekt ze SOIP architekti
http://www.soip.cz/

Vytvoření dostupného (navíc soběstačného) kulturního centra v budově Městských lázní mi přijde žádoucí. Ohleduplné znovuvyužití významné budovy (navíc památky) místo jejího dalšího chátrání přijde žádoucí snad každému. Že je záměr některými vnímán kontroverzně, přičítám hlavně nedostatku informací a současné vyhrocené atmosféře, která nehledí na fakta.

Martin Klenovský, architekt zabývající se problematikou brownfields, obyvatel Židenic

Brno kulturniBrno kulturní podporuje realizaci projektového záměru Kulturou proti chátrání (KpCh) v Městských lázních Zábrdovice. Organizace KpCh nabízí šanci, jak zanedbanému objektu vdechnout nový život a po letech chátrání jej zpřístupnit veřejnosti. Organizace KpCh tuto šanci staví na vlastních personálních a kreativních silách, jednoznačně se tedy jedná o projekt šetřící městu kapacity, které momentálně pro revitalizaci objektu nemá.
Dlouhá léta se nenašel jiný zájemce o tento architektonicky významný brněnský prostor a nyní se otevírá příležitost, jak Lázně zpřístupnit široké veřejnosti a naplnit je kulturním a vzdělávacím programem. V Brně navíc podobná aktivita realizovaná na bázi dobrovolnictví nyní není, umožnit tedy skutečný start práce KpCh v objektu znamená pro Brno objevit nový způsob spolupráce s neziskovým sektorem. Pro městskou část Židenice pak rozjetí aktivit v lázních znamená příliv mnoha nových návštěvníků, kteří utratí v Židenicích peníze, a kteří rozhojní tamní kulturní život.

Brno kulturní
http://www.brnokulturni.cz/

Rostislav KorycanekV posledních pěti letech jsem několikrát provázel architektonické nadšence do prostor zábrdovických zimních lázní. A pokaždé to nejen u mně vyvolalo úžas z architektury stavby a soucit nad jejím stavem. Neuměl jsem si představit jiný způsob užití než opět lázeňský a bylo by krásné, kdyby se jednou tak stalo. V tuhle chvíli je ale pro Fuchsovy zimní lázně záchranou, že se do jejích prostor nastěhují aktivity sdružení Kulturou proti chátrání. Je to dobrá zpráva i pro Židenice, protože se sem posouvá typ aktivit, který je obvyklý v centru města. Přibude další důvod, proč vyrazit do Židenic.

Rostislav Koryčánek, teoretik umění a architektury, autor řady odborných publikací a současný kurátor a vedoucí Metodického centra CENS Moravské Galerie

4AM Fórum pro architekturu a média drží palce Kultuře proti chátrání. Když městské lázně nemohou být lázněmi, ať jsou kulturním a komunitním centrem!

Fórum pro architekturu a média
http://www.forum4am.cz/